Bella a Sebastián

Kamelot

1:PAaměť mě tahá za rukA4susáv a vláčí do dětstvDí,
na louku čtyřlístHmků, co trháš pro štěsE7tí,
Av koutě má duše dětinsA4suská, se choulí do peřDí,
v tom tiše zaklepHmou a stojí u dveE7ří.
R:AmBella má a SDmebastián,
Gv proudu třpytů čCekají tam,
Fnikdo balkón E7neotvíral,
nikdo A4susnezvonil k nAám.Am 
Úsměv důlky Dmdo tváří hnal,
Gv očích úžas a kCdo by se bál,
Fto nebyl sen, co k rE7ánu se zdál,
co k A4susránu se zAdál.
2:Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:13:25.003+00:00
Výsledky hledání: